Štoly obecně.

Hledání štol, podzemních chodeb a jiných dutin je jedna z častých zakázek. Štoly většinou obsahují vzduch, takže jsou velmi kontrastní a zdálo by se, že je lze snadno najít. Není tomu vždy tak. Hodně záleží na tom, v jaké hornině je štola vybudována, jak je veliká a mnohdy je důležité i jak má provedený strop. Na odrazy ve tvaru hyperbol radši zapomeňme, to se týká jen štol blízko povrchu a v horninách s malým útlumem. Různé poučky, o tom do jaké  hloubky lze při určité frekvenci štolu najít, neberte moc vážně. Tyto hloubky s ROTEGem několikanásobně překračujeme.

Snadno se hledají štoly ve vápencových horninách, v krasových oblastech do hloubek až stovek metrů. Menší dosahy jsou pak v křídové pánvi v Polabí. Tvrdé kompaktní horniny mají také většinou malý útlum a štoly do hloubek kolem 80 m v nich lze také najít. Břidlice jsou velmi různorodé, mají spoustu trhlin a každá taková trhlina v cestě signálu nám odebere část energie, při cestě dolů a pak po odrazu při cestě nahoru. Zde se hodně využívá filtrů na transverzální rezonance, které "vytáhnou" rezonance v dutině.  Hledat štoly na jižní Moravě je také někdy velmi obtížné. Hlíny, jíly a spraše mají velký útlum a musí se použít výkonný vysílač a větší délka vlny, dosah 10-20 m je zde často velkým úspěchem. Specifické jsou slínovce, třeba nad podzemní továrnou Richard na Litoměřicku, zde je dosah s naší nejvýkonnější sestavou pouze 25-35 m.

Některé níže uvedené radarogramy jsou filtrovány naším novým programem Spirio (2020), mají vlevo stupnici pro rychlost vzduchu. To nám umožňuje vykreslit velmi pravděpodobný průřez štolou v proporcionálních rozměrech. Odrazy štol zde mají symetrický tvar a to také hodně pomáhá k jejich identifikaci, zejména ve větších hloubkách. Fáze odrazu vlny zde není vždy ve sledu barev modrá-červená-modrá. Je to dáno zvolenou barevnou stupnicí a typem filtrování, některé pásmové filtry otáčejí fázi a při vyhodnocování vlastností dutiny je na to potřeba dát velký pozor, zde byla dána přednost výraznějšímu barevnému zpracování.

 

Dutina - místnost za zdí silnou 1,5 m. Hradební zeď v Prachaticích. Měřeno po zdi. Šířka dutiny asi 3m, délku je možné odečíst podle spodních vzdálenějších odrazů na stupnici vlevo mezi 5,5 až 10 m, takže je 4,5 m dlouhá.

Příbramsko, rula, štola po těžbě zlata, na pozici kříže.Symetrický odraz.

Vysočina, Utín, štola po těžbě stříbra. Odrazy kopírují tvar štoly.

Nový Knín, rula, štola po těžbě zlata na pozici kříže, hloubka 10 m.

Kvilda, Františkov, štola pod silnicí.

 Znojemsko, spraše. Štola  je vpravo na hloubce kolem 4 m, zelená oblast.

Štola v pískovci s rezonančním odrazem od povrchu. Pískovec má velmi malý útlum, tak zde vznikla hyperbola. Šířka štoly asi 1 m, výška 1,8 m. Zahrádky u Č. Lípy.

Sklep kopaný v hlínách, šířka asi 1,2 m, výška 1,7 m.

Litvínov, hlíny, poddolované území v zástavbě, štola je vpravo na hloubce 7 m.

Litvínov, hlíny, poddolované území v zástavbě, štola vpravo dole na hloubce 10 m.

Litvínov, hlíny, poddolované území v zástavbě, štola je vpravo dole na hloubce 12 m. zde má jinou fázi odrazu, je patrně vyplněná vodou, jsou pod ní vidět rezonance.

Štěchovice, štola v břidlicích, hloubka 26 m, rezonance.

Kutná Hora, štola po těžbě stříbra, hloubka 65 m. Zcela vpravo, zelený kruh.

Jílové, štoly po těžbě zlata. Uprostřed dole bílý symetrický odraz od dědičné štoly, hloubka 72 m, šířka štoly asi 1 m, výška 1,5 m. Je to malý objekt ve velké hloubce, nemůžeme zde čekat nějaké silné odrazy. Štola na tomto místě v této hloubce opravdu je. Na celém radarogramu není nikde jinde podobný symetrický odraz. Filtrováno gradientovými filtry ve Spiriu 6. Běžné vyhodnocovací programy takto malý objekt nedokáží v této hloubce najít.

Drenážní štola na vodu v čedičové skále, Ústí nad Labem, hloubka 81 m, symetrický odraz.

Štěchovice, břidlice, štola nebo spíše tunel, hloubka kolem 100 m.

Propad. Takto to vypadá, když se strop dutiny začne propadat. Vzniká dutina ve tvaru modrého trojúhelníku. Ta tmavěmodrá vrstva 4,8 - 9 m budou asi nějaké jíly. Nepropouští vodu, ta se drží na hloubce 2,4 - 4 m v červených oblastech. Jíl podle množsví vody mění svůj objem, kolísající přítok vody podporuje další vznik trhlin v jílu, které postupují směrem nahoru. Trhliny s vodou jsou ty žlutooranžové oblasti. Vrstva nad propadem na hloubce kolem 3,2 m začíná ztrácet vodu. Postup dutiny směrem k povrchu se začne zrychlovat až horní vrstvy ztratí pevnost a vše spadne do dutiny dolů. Průměr kráteru zde může být 10 - 15 m a hloubka 4 - 5 m.

 

Štola 2x2 m v hloubce přes 100 m, ražena byla jako přivaděč vody pro město, České středohoří. Zobrazeno v nízkofrekvenčním spektru.

 

Větší dutiny až ve 200 m hloubce najdete třeba zde: http://www.georadar.rtg-tengler.cz/test-anten-2020