Měření u Krakova v Polsku.

S poslkými geofyziky jsme měřili zlom ve vápencích nedaleko Krakova. Nedosáhli tam se svými georadary do požadované hloubky a pozvali Pavla Morozova z Moskvy s georadarem Loza a ten zase volal mě, že by bylo dobré, kdybych přijel i s Rotegem. Srovnávat dva různé georadary na stejném profilu je vždy velmi poučné, tak jsem nezaváhal a 2.10.2017 jsme se sešli na místě měření. Měřily se celkem čtyři profily, vždy tam a zpět. Zpráva p. Morozova popisuje zpracování dat z Lozy  i z Rotegu pomocí programu Krot. Ten zpracovává data spíš jako obrázek pomocí sinových a cosinových filtrů, derivací a pod.  Já jsem zpracoval data pomocí programu Reflex, zejména pomocí frekvenčních filtrací. Výsledné radarogramy se trochu liší, každý z nich přináší trochu jiné informace. V zásadních věcech tam ale rozdíly nejsou. V Reflexu se podařilo zesílit v datech Rotegu i signály z větších hloubek. Je to tím, že záznamové zařízení Rotegu má asi 30x vyšší rozlišení v měření amplitudy vlny a vzorkovací frekvenci vlny 20x vyšší. Program Krot v plné míře tyto data nedokáže zpracovat, je navržen pro georadar Loza.

Zde jsou dva snímky zpracované p. Morozovem a programem Krot. Vlevo data z Rotegu vpravo z Lozy.

Tloušťka vrstev do hloubky 5-10 m je u Rotegu větší. Dobře je to patrné v levé horní části radarogramu. Je to dané větším dynamickým rozsahem vstupního přijímacího dílu Rotegu, který má dynamiku navíc nastavitelnou na rozdíl od Lozy, která má vyšší stupeň komprimace bez možnosti nastavení útlumu a zde má patrně první odrazy v limitaci. Porovnáním levé spodní části radarogramu vidíte u Rotegu lepší prokreslení vrstev dané vyšším rozlišením přijímače. Pod hloubkou 45 m již nejsou v Krotu žádné informace, proto byl snímek na této hloubce oříznut.

Roteg - radarogram bez úprav, pouze naměřená data.

Radarogram po spektrálním bělení v Reflexu. Už zde si můžete všimnout, že v blocích oddělených žlutou barvou jsou různé typy odrazů. Může v nich být jiný materiál nebo spíše vrstvy ve vápencích mohou být pod jiným sklonem.

Použitím derivace a izolinií se nechají lépe zvýraznit hranice těchto bloků. Zde až do hloubky 100 m.

 

Níže je zobrazen druhý profil, který byl měřen souběžně s prvním, jen o 20 m severněji. Pohled do hloubky 160 m.

Struktura odrazů je podobná, bloky mají jiné hranice, jsme na zlomu, tak se to nechá očekávat. Nejsou zde použity izolinie, hranice bloků jsou i tak dobře čitelné.

Pro nás je důležitý závěr, že podrobnějším záznamem dat v Rotegu spolu s programem Reflex vidíme zde strukturu podloží do 3x větší hloubky než s kombinací Loza - Krot.