Zlato na Kvildě

Od pradávna ho zde těžili naši předkové. Nacházeli jej na terasách poměrně daleko od vody. Prahorní řeky, které zlatonosný materiál rozplavily do nynějších údolí na horních tocích dnešních řek, zde zanechaly část zlatonosných písků, které se udržely těsně nad skalním podložím. Les nedaleko Kvildy je plný starých zasypaných štol, které byly hloubeny ke skále a písky těsně nad ní byly těženy a odnášeny na rýžování k vodě. Radar ukazuje, že skalní podloží je zde v hloubce 2 až 3 metry. Nechají se ale najít i místa se skálou v 1m hloubce. To mělo obrovskou výhodu v mnohem snadnějším dolování oproti zlatonosným náplavům v údolí, kde tyto vrstvy jsou až v hloubkách 5 - 8m. Žluté šipky ukazují horní hranici skalního podloží, zelená šipka pak zahloubené místo (snad puklinu), kde by mohlo být zachyceno více tohoto těžkého prvku než na rovných plochách.

Na dolním obrázku je znázorněn řez nad mírnou prohlubní, patrně na místě staré šachty. Na ose X je to prostor mezi 0 - 3 metry. Pravidelné střídání modrých a červených pruhů ukazuje, že zde je materiál stejnoměrně promíchán. V lesním prostoru je zde na 100 x 100 metrech odhadem asi 200 takových prohlubní. Z radarogramů je vidět, že toto místo je vytěžené sotva ze 30%, Zpevnění výkopů se asi neprovádělo z cenových důvodů a obavy před zhroucením šachty nutily zlatokopy dělat šachty dále od sebe. V dolní části šachty není vidět ani rozšíření do stran za účelem získání většího množství zlatonosného materiálu tak, jak je to běžné v niže položených oblastech, kde jsou písky s jíly patrně pevnější.

Měření bylo provedeno georadarem Loza na frekvenci 200MHZ s krokem měření 10cm.