Richard

Podzemní továrna z druhé světové války vybudovaná v lomu na vápenec. Má tří části - běžně se označují jako Richard 1, Richard 2 a Richard 3. Richard 1 má část štol, které byly vytěženy mezi první a druhou světovou válkou.Tyto štoly mají rozměry cca 2x2 m. Konce štol jsou většinou odstřelené nebo zasypané a nikdo neví co je za nimi. Severní část tohoto lomu má širší chodby, typicky 4x6 m. Mají tedy větší šířku i výšku, byly rozšířeny a část byla nově vytěžená za II. sv. války. Mají stěny i strop mnohde zpevněný betonovými překlady. Již od počátku těžby jsou zde problémy se stabilitou vytěžených prostor. Nad vrstvou kvalitního vápence jsou měkčí a nestabilní slínovce, Dochází k padání stropních částí, celých bloků stropů a proto tedy tam je takové množství betonových podpěr a souvislých betonových stropů. Dalším problémem je voda, která se stahuje do vytěžených prostor, stéká na podlahu a tu tvoří opět jiný typ vápencové horniny, která nasátím vody zvětšuje objem, bobtná a trhá betonové podlahy. Řadu fotografií z vnitřních prostor najdete zde. Do této části Richardu 1 byla situována válečná výroba. Po válce byly tyto prostory dále těženy a rozšířeny cementárnou v Čížkovicích směrem na severozápad a těžba skončila v roce 1963 dosažením čedičů před obcí Knobložka.

Část Richard 2 je umístěna severněji od Richardu 1, má samostatný vstup i když je chodbou propojena s Richardem 1, není rozsahem tak veliká a po opuštění sovětskými vojsky zde bylo zřízeno úložiště jaderného odpadu. Zřejmě narychlo a bez dostatečného uvážení geologické situace. Ačkoliv jsou stropy 50-70 m pod povrchem, dochází zde k rozsáhlým propadům.

Jen několik desítek metrů na severovýchod od Richardu 2 jsou chodby Richardu 3. Ten je v podstatě od války nepřístupný, má řadu zborcených chodeb a nebyl nikdy dostatečně prozkoumán. Co je za závaly konců chodeb, nikdo neví.

Před vstupem do Richardu 2 byl za války pracovní tábor, který mohl pojmout až 12.000 věznů. Nebyl zřejmě nikdy naplněn, stav se pohyboval mezi 2.000 až 6.000 vězni. Práce v podzemní továrně řídil Wermacht. Pak zde bylo také sídlo skupiny SS, která měla patrně na starost zvláštní a přísně utajené úkoly. Existuje dokument, který v případě nutnosti podřizuje přednostně vězně z pracovního tábora skupině SS.

Na konci války, 3 dny před příchodem Rudé armády, byly brány pracovního tábora otevřeny a vězni se "rozprchli" do celé Evropy. Rusové tak velmi pracně sháněli někoho, kdo by jim něco o výrobě a dění v továrně vypověděl. Mnoho příslušníků SS bylo zastřeleno a utopeno v jezírku před vilou Pfaffenhof, sídla velitelství SS, a to ještě před příchodem Rudé armády. Něco podobného se odehrálo i před přehradou ve Štěchovicích. Německým vojákům byl přečten rozkaz s poděkováním za službu vlasti a pak byly postříleni vlastními lidmi a ještě utopeni. Někdo musel mít velký zájem na tom, aby nikdo nepřežil. Jaká důležitá tajemství tito vojáci znali?

Litoměřice leží na důležité dopravní tepně ve směru sever - jih. Koncem války zde proudilo množství cenných věcí směrem z Německa do Rakouska a Alpské pevnosti, protože německá města byla soustavně bombardována a bylo potřeba zachovat "německé kulturní dědictví". Zmínky jsou třeba o transportu jedné z největších sbírek mincí z Drážďan směrem na Prahu. Transport několika nákladních aut byl naposledy viděn na silnici Ústí nad Labem - Lovosice. Také pan Mužík zmiňuje dokumenty o sledování transportu s cennostmi a obrazy z pražské banky směrem na Litoměřice. V květnu 1945 byla auta z tohoto transportu nalezena pouze 5 km od Litoměřic.

Pod svícnem bývá tma. Vězni z pracovního tábora mohli být kdykoliv odveleni k budování nějaké skrýše v okolí a nikdo si toho nemusel všimnout. Vytěžený materiál se odvezl a zpracoval v cementárně. Rusové našli továrnu otevřenou a plně vybavenou - jako na stříbrném podnose. Nemuseli pátrat v okolí, nic hledat, vše tam bylo připraveno, jen to zdokumentovat a odvézt.. a tak se také stalo.

Śtoly jsou převážně pod vrchem Bídnice a jsou 70-80 m pod zemí. Běžné georadary je nedokáží najít. Nám se to podařilo až v září 2021 s použitím našeho nového typu vysílače. Vápence lze "prosvítit" až na magmatické podloží, které je v hloubce 200 - 250 m. Odrazy od dutin jsou trochu protažené, je to vlivem nízké frekvence. Dutiny mají nízkou permitivitu a zobrazují se v červené barvě.

Všechny vchody do známých podzemních prostor Richardů jsou na stejné nadmořské výšce 250 m nad mořem. Proto jsou stupnice vpravo uvedené v metrech n.m. Štoly lze tak velmi dobře identifikovat na všech radarogramech i když jsou měřené v různých hloubkách.

 Zde jsou dvě  štoly Richardu 1 v hloubce 56 m.

Další dvě skupiny štol.

Dutina s rezonancemi v 80 m hloubce? Pod hloubkou 120 m je patrně již jen magmatická hornina.

 

V okolí jsou také geologické trhliny. Svislá trhlina ve vápencích, zasahující do hloubky nad 120 m.

Další svislá trhlina do hloubky 150 m na vzdálenosti 480 m, nebo je to šachta?

Profil dlouhý 360 m zachycuje několik zajímavých odrazů.

1 - patrně štoly jejichž poloha se shoduje se známým plánem dutin Richardu

2 - kam vede tato šikmá dutina, do dalšího patra?

3 - velké dutiny, které nejsou na známých mapách !

4 - propady ?

5 - to je další patro 30 m nad štolami Richardu nebo jen geologické vrstva?

Kliknutím obrázek zvětšíte.

Kam vede tato samostatná chodba, kterou by projelo i nákladní auto nebo je to jen geologická trhlina? Je ale hodně široká, nepokračuje nahoru, červená anomálie vysušuje oblast nad sebou, voda proniká z modré oblasti dolů....? Kolem střílených štol bývají trhliny do vzdálenosti několika metrů.

Odrazy v okolí Richardu 1. Vypadá to na dutinu v hloubce 8 m (červená oblast), ale proč jsou dole další šikmé odrazy? Je to kolmá stěna nebo to jsou nějaké rezonance v šachtě?

Část měřeného prostoru, modře trasy profilů podle bodů GPS,celková délka profilů 3,5 km.

Prý vedou štoly i pod Labem mezi Litoměřicemi a Terezínem.Udělali jsme tedy měření na břehu Labe. Opravdu to vypadá na štolu ve 14 m hloubce pod hladinou. Symetrický odraz i s rezonancemi.

Jak vidíte otázek přibývá s každým dalším měřením nad dolem Richard. Škoda, že je už podzim a pole nad Richardem budou asi zorány a tam se pak už měřit nedá, musíme počkat na léto.

S novým SW (prosinec 21)  jsem ještě přefiltroval starší data a vyšel podobný snímek jako na tomto měření. Co je ale ukryto zde?Jedná se o tu červenou oblast, hloubka 12-16 m, délka 25 m. Opět položeno na skalním podloží.

 A kde se tu bere štola 100 m od známých prostor Richardu 1 téměř v 10 m hloubce?

 

Další radarogramy budeme průběžně doplňovat.